Tři nejdůležitější rady: ježek potřebuje teplo, jídlo, klid
Nalezli jste mládě ježka a chcete mu pomoci...
Pokud je mládě studené (především bříško), je nutné ho rychle zahřát. Dejte do láhve teplou vodu, obalte ji látkou a mládě na ni bříškem přitiskněte. Bříško se musí prohřát. Když to neuděláte, ježeček se sám nezahřeje a umře. POZOR na přehřátí, spálení. Do hmotnosti 150 - 200 g je osamělému mláděti nutné i nadále zajistit teplo (třeba zase pomocí láhve obalené látkou). Mládě ale musí mít prostor, aby se od tepla mohlo odsunout. Když je v místnosti dostatečné teplo (nad 20 stupňů) mohou se dát jen teplé hadříky. Prostě s ježečkem zacházejte tak, jako by to bylo malinké opuštěné koťátko. Podobné je to i s krmením: malý ježeček jako malé koťátko dostane do misky masovou konzervu pro koťata (junior) zředěnou vlažnou vodou na kašičku. Pokud má už zoubky, lze mu dát konzervu i nezředěnou.
Po těchto informacích v kostce následují podrobné:
1. Datum, místo nálezu, hmotnost
Zapište si váhu ježka, datum a místo nálezu. Ježek má pravidelně přibývat bez zjevných výkyvů (proto je zapsání váhy tak důležité). Zpočátku se ježek váží častěji, po dosažení 200 až 250 gramů se váží zhruba jedenkrát za týden. Pokud je ježek prochladlý - musí se zahřát (láhev s teplou vodou, termofor).
2. Blechy, klíšťata, muší larvy
Blechy je možné odstranit přípravky BOLFO, Difusil H (na dětské vši), Difusil V atd. Dejte vždy pozor na obličejovou část. Po použití Difusilu H se musí zvíře opláchnout vlažnou vodou. Bolfo a Difusil V se neoplachuje. Pozor! Zvíře se nesmí namočit, pokud je malé nebo zesláblé. Můžete použít i druhou alternativu, která se používá u zcela malých ježků: blechy opatrně vyčesáváme starým (třeba zubním) kartáčkem nad vodou. Blechy jsou jenom "ježčí", každý živočišný druh má ty "své". Jestliže blechy přeskočí, nemějte obavy, nebudou vás štípat, protože jsou zvyklé na tu kůži, kde se namnožily. Klíšťata zakapejte olejem nebo postříkejte Difusilem V, po chvíli vytáhněte a vhoďte do kelímku s vodou. Nerozšlapávat, neničit stisknutím! Nebezpečné!
Nezaměňujte klíšťata s bradavičkami (struky), které má samička i sameček po obou stranách těla! V okolí uší a očí se někdy vyskytnou muší larvy a vajíčka. V tomto případě jde o hodně zesláblé zvíře. Larvy i vajíčka zakapejte nebo potřete zředěným alkoholem, Alpou, kolínskou - potom je pinzetou seberte. Prohlédněte pečlivě i event. drobná poranění - omyjte čistou vodou, postříkejte desinfekcí.
P O Z O R: jestliže zvíře nebere potravu, vychází ve dne, stereotypně běhá, padají mu bodliny, špatně chodí, padá k jedné straně, je abnormálně neklidné, apatické apod. - jsou to příznaky nenormálního stavu. Je třeba urychleně vyhledat pomoc u odborníka. Bohužel, není mnoho veterinářů, kteří mají s ošetřením ježků dostatečné zkušenosti.
3. Prohlédnout okolí nálezu ježka
Někdy se stane, že se mláďata rozlezou po okolí a hledají potravu. Dobře se podívejte, jestli tam nemá vámi nalezený ježek ještě další sourozence. Pomůže sluch: volají po matce pískotem, podobným jako ptačí mláďata.
4. Potrava
Ježci jsou hmyzožravci, jejich potrava se musí skládat převážně z masa. Jako divoce žijící zvířata reagují citlivě na chybnou, příliš vydatnou nebo neobvyklou potravu. Dávejte malému ježkovi dostatek potravy, aby nehladověl (denně asi 1/4 jeho váhy).
Příklady základního ježčího jídelníčku:
A. Libové hovězí, telecí, králičí, kuřecí maso - vařené a nakrájené, smíchané buď s vařenou rýží, nudlemi, malými kolínky, flíčky, syrovými vločkami apod. Směs rozředit trochou vody, přidat (3x týdně) vitaminy pro kočky nebo psy (např. Roboran H). Mnohé kvalitní kočičí masové konzervy by už vitaminy a potřebné minerály měly obsahovat (např. Whiskas).
B. Vařené kuřecí krky, kostry, které větší ježci obírají až na kost. Menším se musí maso obrat a pokrájet. Ježkům se žvýkáním zpevňují dásně!
C. Konzervy pro kočky. Ty občas smíchat s nastrouhanou mrkví, jablkem, vařeným popř. smaženým vajíčkem (tvaroh není moc v oblibě).
D. Vařená kuřecí srdíčka nebo maso z výseku: rozemlít nebo nakrájet, opět smíchat dle bodu A.
E. Syrovou i vařenou rybu bez kostí - nakrájet (není moc v oblibě).
F. Měkkou hrušku, sladké jablko, banán. Někteří ježci si ovoce nevšimnou, jiní ho pojídají s chutí, ovšem ne v takovém množství, aby mohlo být jejich hlavní potravou!
G. Přikrmovat lze i masovými granulemi pro koťata a štěňata.
H. Jako pochoutku dávejte nalámané nesolené oříšky, buráky, rozinky (občas piškoty).
I. Ježkům je možné dávat i syrové hovězí maso, které doma umeleme. Mleté maso rozdělíme do porcí (dávek), ty zabalíme do mikrotenu a dáme do lednice na tři dny přemrznout (kvůli parazitům). Potom ho rozmražené mícháme tak 2x týdně ježkům do různých směsí (čisté hovězí maso ježkům moc nechutná).
Příklady směsí: 1) mleté hovězí, kočičí konzerva, spařené ovesné vločky, 2) hovězí, konzerva, rozmačkaná vařená mrkev atd.
Nikdy ježkům nedávejte kravské mléko, dostávají po něm průjem a můžou i uhynout.
Od 200 gramů se občas podává i živá potrava, např. mouční červi, cvrčci, myší holátka (k dostání v akvaristice a v různých Pet prodejnách). POZOR! Slimáky (plže) a žížaly ježkům v zajetí nedávejte, jsou přenašeči plicních parazitů.
Ježci si musí zpevňovat dásně - na to jsou dobré vařené kuřecí krky, kuřecí kosti, suché krmení pro kočky, loupané a rozlámané vlašské, lískové i burské (nesolené) oříšky.
K pití pouze vodu do nepřevratných těžkých misek. Při průjmech se dává slabý čaj ochucený medem.
5. Ubytování - výběh
Výběh musí být nejméně 1 m² velký. Ježek nesmí být uzavřen v malé bedýnce, není morče nebo králík! Rovněž nemůže žít v akváriu, ve vaničce, v kleci, za oknem! Bedýnka na spaní stačí obyčejná, papírová, zhruba 30x30 až 40, vysoká cca 20 cm, s otvorem 12x12 cm. Potrava se nesmí dávat dovnitř ložničky! Umisťuje se na druhém konci ježčího výběhu.
Příklady ježčího výběhu
Ten lze zhotovit např. z lepenkových desek o výšce nejméně 50 cm. Jako dno se použije linoleum nebo silný igelit, který se přilepí k deskám izolepou. Celý výběh se pokryje novinovým papírem, aby se ulehčil úklid. Do ložničky se dá zmuchlaný natrhaný papír (noviny) seno nebo obojí (nikdy se nedávají piliny, hobliny, písek). Noviny se ve výběhu vyměňují denně, obsah ložničky podle potřeby. Menší ježci do hmotnosti 150 až 200 gramů se dávají do hadříků - olemovaných, bez poutek a děr! Uvědomte si, že malý ježek se sám nezahřeje a potřebuje teplo. Někdy se dává těmto ježkům láhev s horkou vodou obalená kusem látky (nebo termofor).
Ježek je výborný šplhavec - dokáže přešplhat ohrádku, ve které je umístěn. Proto musí být ohrádka hladká a dostatečně vysoká. Nemáte-li možnost takto ježka umístit, musíte mu večer umožnit alespoň 3 hodiny proběhnutí! Pozor na skuliny za topením, sporákem, pračkou, nábytkem, na vysoké boty apod. Pokud se ježek např. dostane za sporák nebo kuchyňskou linku, může se stát, že mu vzpříčené bodliny zabrání, aby se vlastní silou dostal ven!
Do hmotnosti 600 gramů musí být ježek v pokojové teplotě (a to okolo 18°C). Tedy žádný vlhký sklep nebo balkon, kolna.
Ježci jsou většinou samotáři. Při dvou až třech ježcích je lepší, když má každý svůj domeček. Při větším množství se nedá toto pravidlo dodržet. Někdy se vyskytnou jedinci, kteří jsou rvaví a napadají ostatní. Takový ježek musí být zvlášť, mohl by ostatní klidnější či méně zdatné ježky pokousat. Stává se to většinou na jaře, kdy ježci chtějí ven, jsou neklidní a o potravu moc nestojí.
6. Prohlídka, ošetření
Většina ježků potřebuje jako základní ošetření pouze zbavit blech a klíšťat (viz. kapitola Zbavení ježka parazitů), eventuálně koupel. Tyto úkony zvládne dost lidí. Horší je to s ošetřením, kdy se jedná o hnisavé rány, o celkovou malátnost, poranění autem aj. - v tomto případě vyhledejte pomoc u zkušeného veterináře. Sami neordinujte léky, které se používají pro domácí zvířata - vždy se poraďte s veterinářem nebo jiným odborníkem.
7. Jednoho nebo dva?, čistota
Jen málokterý člověk si vezme na starost hned dva ježky, pět až deset ježků u začátečníka je skoro zázrak. Přesto je lepší mít hned ze začátku nejméně dva ježky. Jedno zvíře se většinou brzo rozmazlí, vybírá si v potravě a někdy je apatické. Nemá se s kým dohadovat o potravě, o pelíšek, ztrácí plachost a na vrozené ježčí zvyky, jako je funění, stáčení aj., zapomíná. Udržovat čistotu ve výběhu i v bedýnce je tak samozřejmé, jako denně vyměňovat pitnou vodu. S novinami to není problém, hadříky se musí vyprat. I ježky je třeba nejméně 2x týdně buď otírat ze spodu mokrou žínkou, nebo jim umožnit proběhnout se ve vaně, v malém množství vlažné vody. V přírodě se pohybují prakticky stále v mokré trávě a tím se čistí, v zajetí tuto možnost nemají. Je potřeba také dohlédnout na různé zbytky jídel, které se jim někdy zachycují na čumáčku. Vrstva zbytků vytváří plíseň. V bytě se suchým vzduchem mívá ježek často přeschlou kůži, stačí mu ji občas pokapat dětským olejem.
8. Vnitřní odčervení
(viz. kapitola Zbavení ježka parazitů)
U ježků se vyskytují - zrovna tak jako u jiných zvířat - vnitřní paraziti, které je třeba odstranit. U p o z o r n ě n í: tito paraziti jsou jen u ježků, nejsou přenosní na jiná zvířata (ani na člověka)!
9. Drápky, nášlapky
I při dostatečném výběhu rostou ježkovi drápky. Domácí podlahu nelze srovnat s členitým přírodním terénem. V přírodě ježek přelézá a podlézá různé překážky, vyhrabává potravu aj. - tím si drápky stále obrušuje. Doma toto všechno chybí. Je tedy nutné se občas na drápky podívat a event. je přistřihnout. Stříhají se zrovna tak jako drápky u ptáků, !!pozor na nerv!!, který vede středem rohoviny. Použije se nůžek na silné nehty - drápky se stříhají zdola nahoru, raději méně. Nikdy ne obráceně! Je nutné dávat pozor na nášlapky, t.j. na spodní plochu chodidla, kde se shromažďují zbytky potravy, které časem vytvoří kolem drápků tvrdou kůži a vrstvu na tlapkách (v okolí drápků tak může vzniknout zánět).
10. Ježek je nočním zvířetem
Dopřejte ježkovi přes den klid, nerušte ho. Je nutné ráno uklidit výběh a bedýnku, vyměnit vodu, vyhodit zbytky potravy - umýt mističky (jídlo každý den čerstvé!). Pak už zvíře nechte spát. Větší ježek se krmí jednou denně, a to večer. Jen malí a vyhublí ježci se krmí vícekrát denně. Při pohybu po bytě nedělejte zbytečný hluk: bouchání, klepání, puštěné rádio, cvakání atd. - to všechno jsou zvuky, které zvláště zpočátku zvíře dost ruší. Některý jedinec je z těchto zvuků neklidný. Později si zvykne. Dejte zvířeti co potřebuje a nijak ho nerozmazlujte. Ježek také není hračkou pro děti nebo pro psy! Pozor! Ježek sice patří mezi noční zvířata, ale také potřebuje světlo - proto nesmí být chován v prostorách, kde je naprostá tma - oslepl by!
11. Kdy zimní spánek
Když ježek dosáhne hmotnosti cca 600 gramů, je možné pomýšlet na jeho zimní spánek (který by v normální zimě měl trvat maximálně do konce března). Ježek nemusí v zajetí za každých okolností nutně spát - dá se krmit celou zimu. Někdy je jedinec tak malý nebo zesláblý, že požadované hmotnosti 600 gramů dosáhne až někdy koncem ledna. To už je pozdě na zimní spánek, zvlášť když v posledních letech je zima tak proměnlivá (což je pro zimní spáče zlé). Ježka s hmot. minim. 600 gramů přeneste do chladnější místnosti, na krytý balkon (kde nemrzne!), do světlejšího sklepa. Všude však musíte učinit taková opatření, aby ježek z určeného místa neutekl (nepřešplhal)!! Místo by mělo mít plochu alespoň 80 x 80 cm, přepážka (ohrádka) vysoká nejméně 60cm.
Na zazimování dřevěnou nebo lepenkovou bedýnku, krabici (velkou alespoň 30x40x30 cm). Tu vycpěte zmuchlanými novinami, senem nebo obojím. Rukou udělejte dovnitř tunýlek, aby se tam zvíře bez obtíží dostalo. Ježek si obydlí sám "docpe", proto nechte trochu sena nebo papíru vždy před bedýnkou. Nikdy nedávejte polystyren! Může trvat několik dní, než ježek upadne v zimní spánek. Do té doby musí být pravidelně krmen. Některý ježek přestane brát 2 až 3 dny potravu, pak opět dva dny krmivo vezme, později přestává brát potravu vůbec. Když vynechá alespoň týden, můžeme předpokládat, že usnul. Přesto je nutné, aby ve výběhu byla !! vždy voda !! a krmivo, které se v době spánku namíchá z nalámaných piškotů, rozinek a oříšků.
Dejte pozor na výkyvy teploty - i ježek se budí ze spánku. Musíte se na něj občas opatrně podívat - tedy nevyndavat, nepřenášet do tepla! Během spánku je zvíře zcela stočeno, zdá se na omak chladné, dýchání je velmi zpomalené. Při velké opatrnosti můžete ježka i zvážit, ale raději se spokojte s tím, že ježek žije. Nešetrným zacházením byste mohli ježka probudit a on by se pak velmi těžce dostával opět do spánku (zbytečně by se vysiloval). Během spánku ztrácí ježek až 1/3 své váhy, proto je minimální váha 600 gramů nutná.
Na jaře svého (nebo své) svěřence dokrmte. Ježek se vypouští do přírody koncem dubna (začátkem května), je-li alespoň tři dny suché počasí a samozřejmě, není-li průměrná teplota pod + 5°C. Při pěkném a suchém počasí je možné dobře živeného a zdravého ježka vypustit i dříve. Výhodná jsou pro ježky ta místa, kde je lze zpočátku vypuštění přikrmovat. V Praze ježky nepouštějte, pouze najde-li se na kraji města bezpečné místo (velké zahrady, meze s hustými keři aj.) bez frekventovaných komunikací.
Nikdy nepouštějte ježka v blízkosti silnic!! Nepouštějte ho na prázdné opuštěné místo, otevřenou louku nebo do hustého (hlavně jehličnatého) lesa. Ježek se nesmí vypouštět za denního světla, ale pozdě odpoledne, v době, kdy už se začíná stmívat. Ježka i s bedýnkou přeneste na určené místo - tedy pod keře, pod kolny, hromady dřeva. Otvor bedýnky přikryjte dřevem nebo cihlou a navečer tyto překážky odstraňte. Pro první dny dejte vedle bedýnky i trochu žrádla. Ježci se budou držet tam, kde není přesně upravená (učesaná) zahrada. Zahrada bez keřů ježka neláká. Zvířata se ráda prodírají křovím, zdolávají různé překážky. Svá obydlí si pořizují nejraději pod hromadami dříví, v kompostu, pod různými odloženými věcmi v kolnách a stodolách.
Dejte !! P O Z O R !! při přehazování kompostů a hromad větví vidlemi. Do bazénku udělejte "výlez" - stačí obyčejné prkénko s příčně natlučenými latěmi. Nenechávejte odkryté různé díry pro stromky nebo stavební výkopy! Tam všude může drobné zvíře spadnout a zůstat tam celé dny, než na něj přijdete. Opět stačí položit do jámy či výkopů prkno s příčkami. Umožněte ježkům, aby mohli z takové pasti vylézt, jinak to bude pro ně jistá a zbytečná smrt! A velmi krutá!!
Několik rozmanitých informací o ježcích ...
Nedávejte malému ježkovi žížaly, slimáky, myši! Nerozkouše je. P O Z O R ! Slimáci a žížaly jsou hlavními přenašeči plicních parazitů, proto jimi ježky v zajetí raději nekrmte. Na jaře se ježek zvyká na přírodní prostředí tím, že se mu dávají brouci, mouční červi, cvrčci, myší holátka nebo se vyrýpne kus trávníku a dá se do výběhu. Ježek si sám hledá brouky a jiný hmyz. Uvedený hmyz se může ježkům dávat i počas jejich pobytu u vás, ale v omezeném množství a zejména tehdy, když je zvíře větší a má už druhé stabilní zuby!
Někdy se ježek zkroutí a nahazuje si zpěněné sliny na hřbet. Není to vzteklina (ta u ježků nebyla prokázána), ale tzv. ježčí parfémování, kdy ježek při styku s ostře vonící látkou chce přenést tuto vůni na sebe. Někdy jde o sáček od kávy, koženou botu, špinavé prádlo zejména ponožku, navoněný kapesník apod.
Ježek dokáže být velmi rychlý a vynalézavý ve vyhledávání svých úkrytů - stačí malá mezera a hned je za skříní či pračkou. Ježek nemá tak velkou inteligenci, jako třeba jiný savec, ale dobře si pamatuje i po delší době svůj pelíšek nebo místo v bytě, i když před tím už byl ve volné přírodě. Pozná také svého ošetřovatele, ale někdy dokáže svými zuby pěkně stisknout. To nesmíte brát jako útok - ježek špatně vidí a pohyb ruky považuje za kořist.
Ježek by se neměl stát domácím zvířetem, i když se s ním lidé po delším soužití někdy těžko loučí. Uvědomte si, že je to divoké zvíře a čekat od něho nějakou vděčnost je zcela zbytečné. Ve výjimečných případech zůstává ježek v lidské péči. Jedná se o invalidní nebo jinak poškozená zvířata. Těm by se však měla věnovat stejná péče a láska jako jiným domácím "mazlíčkům".
Dříve než byl na zemi člověk, žili tu už ježci. Dnes patří k ohroženým druhům. V současnosti mnohé evropské země ježky přísně chrání. Zakládají pro ně útulky, školí veterináře aj.
Nekrčme ani u nás nad osudem ježka rameny a snažme se udělat vše pro to, aby ho příští generace neznaly pouze z obrázkových knih nebo z muzejních vitrín. Nezaslouží si to !
Chcete-li divokým ježkům pomoci přečkat zimu, nechte někde v zahradě hromádku listí a roští, složená prkna atd., ježci tam v bezpečí prožijí svůj zimní spánek a na jaře se vám odvděčí "čištěním" zahrady od slimáků a škodlivého hmyzu. Jedině ježek dokáže zlikvidovat veliké množství plžů a slimáků, protože rád vyhrabává a konzumuje i jejich vajíčka.
Poslední léta jsou velice suchá a horká a ježci trpí žízní, je tedy dobré po zahradě rozmisťovat misky s vodou.